V naší mučírně rostlin zjišťujeme, co to je polostín

Většina z nás, milovníků pokojových rostlin, už jistě hledala na Internetu nebo v knihách návody, jak o kterou rostlinu pečovat. Znáte ty popisy: rostlina vhodná do polostínu, teplota taková a maková v létě/v zimě, rosit, substrát stále vlhký, ale ne mokrý, atd. Člověk pak stojí nad umírající rostlinou a marně přemítá, kterou z těch podmínek asi tak porušil. Samozřejmě nejčastějším problémem je nadměrná zálivka. O té se dočtete ZDE. Druhou možností je nedostatek světla. Stále přemítáme, co je to ten polostín, který nám doporučuje většina příruček. Ty nám navíc hrozí, abychom rostliny nedávali na parapet, protože tam je zaručeně spálí slunce (ačkoliv ve skutečnosti je pravděpodobnost prakticky nulová). Také bychom si nějakou rostlinu dali třeba vedle postele, ale je to ještě polostín? Proto jsem si založila malou mučírnu rostlin, abych přesně zjistila, kolik světla pokojové rostliny skutečně potřebují.

Moje mučírna je polička asi 3 m od velkého východního okna v běžném panelákovém bytě, což znamená sucho a teplo po celý rok. Nezdá se to, ale pro rostliny tam je už docela málo světla. A skutečná krize nastává v zimě. Nerosím, neoprašuji. Kdo na to má čas. Navíc bez destilované vody se na listech sráží minerály. A nefunkčních zaprášených listů se rostlina sama zbaví a vytvoří si nové, tak jako se zbavuje starých listů. Neprospívající rostlinu rosením ani oprašováním nezachráníme. Na poličku dávám většinu nových druhů, se kterými pracujeme. Nechám je tam několik měsíců a hlavně přes zimu. Uznávám, je trochu drsné sledovat pepřinec, který v létě krásně narostl, jak v zimě postupně odchází a tipovat si, jestli se dožije jara nebo ne. Ale pak můžu říct: „Ve vašem bytě, s takovými okny můžete tuto rostlinu dát maximálně do takovéto vzdálenosti od okna, aby se jí dařilo, a do takové vzdálenosti, aby vykvetla. V mučírně také zjišťujeme, které rostliny spolu mohou růst a které ne. Rostlinu, která potřebuje hodně světla nemůžete zasadit k rostlině stínomilné, a pak květináč umístit do stínu, protože ta stínomilná jí třeba přeroste a završí tím její zkázu. V mučírně se tedy ukáže,  které spolu vydrží na věčné časy v dobrém i ve zlém, dokud je nepřelijete Vy, případně Vaše tchýně, která Vám chodí potají zalévat kytky, protože se jí zdá, že jsou pořád suché.

Spathiphyllum krásně kvete a Tradescantia zebrina má nádherné listy. Vertikální zahrada Small Jungle Tree

A příklady rostlin, které potřebují skutečně málo světla? Zatím nejlepší výsledky máme s lopatkovcem (Spathiphyllum). V mučírně v zimě kvete i raší nové listy. Dracaena i Zamioculcas rostou ve stínu pomaleji, ale také udělají parádu. Zamioculcas kvete pouze na světle. Klasický šplhovník (Scindapsus aureus) se žíhanými listy (správný termín je panašované listy) je také dosti odolný. Nyní bývá k dostání i Scindapsus pictus s nádhernými tmavýmí listy, které mají stříbrné skvrny a okraj listu. Vypadá efektně, ale je vhodný spíše do terárií, tak se nenechte nachytat. Zelenec (chlorophytum comosum) a voděnka (Tradescantia) jsou o trošku náročnější. Ve stínu přežijí, ale spíš živoří. Fikusy s malými listy (Ficus benjamina) potřebují dost světla. Ve stínu shazují listy a nakonec odejdou. Jestli jsou na tom ty Vaše špatně, zkuste odstřihnout mladší větve, dejte je zakořenit do vody na parapet a vypěstujte si novou rostlinu. Velkolisté fikusy jsou trochu odolnější. Je to tak pořídit si větší a počítat s tím, že moc neporoste. Odolný je tchýnin jazyk (Sansevieria trifasciata).

Šplhovníh roste dobře na světle i ve stínu a můžete ho pěstovat pouze ve vodě. Je však třeba, aby část kořenů zůstávala nad vodou.Lustr Jungle Raindrops:.

To, kolik máte doma světla, samozřejmě záleží na velikosti okna, jeho orientaci a na okolní zástavbě. V bytech ve starých čtvrtích už je skutečně hodně tma i 1,5 m od okna. Rostliny soustřeďte na parapet a do 70 cm od okna. A hlavně zalévat hodně málo, čím méně světla tím méně vody. Můžete si doma udělat malý pokus. Spočítejte si, jak dlouho trvá, než Vám začne uvadat Spathifyllum, Scindapsus, nebo Tradescantia, a pak zalévejte o pár dnů dřív. Mohou to být i 3 týdny. Z uvadnutí se rostliny vzpamatují vždy, z přemokření ne. Napište mi do komentářů, které rostliny se do stínu osvědčili Vám!

Zelenec (Chlorophytum) se na světle rychle rozroste. Meteostanice Jungle Meteo

Pokud komentujete poprvé, Váš příspěvek se hned neobjeví. Musí být schválen – spameři a sprosťáci holt nespí. Obvykle schvaluji a odpovídám do druhého dne. Díky za pochopení.

8 Replies to “V naší mučírně rostlin zjišťujeme, co to je polostín”

  1. marie winterová heváková says: Odpovědět

    zelenec,taky problém.na fb sem se zminovala o kapradinách.ale asi mám problém se všemi pokojovkami.tak jak sou nenáročné ,tak stejně vydrží pár týdnů a musim hledat jiné místo a tím i srovnat zálivku,ale jak se mi i tak nelíbí,hold to maj holky spočítaný a jdou…….potřebovala bych asi opravdu někoho ,kdo se sem postaví a bude kontrolovat světlo,teplotu a zálivku aby mohl říct, tak to může být!!ještě že si kupuji opravdu pokojovky za hodně přijatelné ceny.pak mi neni tolik líto,když mi nějaká odejde.taky tu mám asi mučírnu.

    1. Ještě než se rozepíšu – netopíte vafkami?

  2. marie winterová heváková says: Odpovědět

    vafkami netopíme.máme plyn.kotel.tam kde bych chtěla kapradiny a mám ponejvíc pokojovýh květin se teplota udržuje tak od 18 do 21 stupnů.tím se zálivkou nespěchám a taky proto květiny rosim jen tak někdy v létě ,když je fakt na padnutí.

  3. Myslím, že důvody by se daly pitvat do nekonečna. Různým rostlinám mohou vadit různé věci. Hodně málo světla, na parapetu může být u starých oken průvan, například. Pokud jste si jistá, že nepřeléváte, pak bych pro vás měla takovou trochu kacířskou a pro někoho neprofesiální radu: pokojové rostliny nám hlavně mají dělat radost. Neřešte, proč vám ta která umírá. Neberte to jako osobní selhání. Nechte jí chcípnout a zkuste jiný druh. Nakonec narazíte na nějakou, které bude vaše péče a váš domov vyhovovat. Poptejte se známých, kteří mají podobná obydlí, co jim u nich roste. U starých domů bych nejprve zkoušela rostliny našich babiček: Tradescantia, tchýnin jazyk, Hoja, Clivia,vánoční kaktus. Ty ani nemusíte kupovat. Někde si kousek odštípněte nebo vydloubňěte, strčte do skleničky zakořenit. Kamarádce jde ve starém tmavém a chladném domě Phalenopsis a africké fialky na parapetu a Yucca v chodbě.

  4. marie winterová heváková says: Odpovědět

    to právě dělám.skouším furt nové druhy,místo pro kterou rostlinu a náročnost,jak říkám,taky mučírna.ale moc vám děkuji za další rady ,co jsem nevěděla.sem ted zas moudřejší o maličkosti co mi chyběli ve vědomosti.ale ještě otázka …je toto prostředí co sem popsala vhodné na hydroponické pěstování pokojovek???

  5. Co přesně myslíte hydroponií? Moje babička pěstovala po celém domě voděnku ve skleničkách s vodou a říkala tomu hydroponie 😉 Ale asi myslíte tu „správnou“ v substrátu typu keramzit. Hydroponie je vhodná prakticky pro jakoukoliv rostlinu. Já používám drobný keramzit míchaný s pískem zhruba 1:1. Momentálně hnojím pomocí hnojících tyčinek, ale spíš z lenosti – nechce se mi přemýšlet, kdy jsem hnojila naposledy

  6. Skvělý blog! To je něco pro mě. Květiny mám moc ráda, ale jedu stylem pokus-omyl. Nedávno jsme se přestěhovali z extrémně světlého bytu do bytu, no, ne tak světlého (vzhledem k tomu, jaký na něj máme hypotéku, mi slovo „tmavého“ nějak nepasuje). Květiny jsem nandala vesměs na parapety a čekám, co se stane- je to jihovýchodni strana, takže dopoledne a za slunce je to vcelku ok, ale jak je pod mrakem, tak je to zlo. Zatím přežívají zamioculcas, kávovník, ficus lyrata a banánovník přímo u oken. Do větší vzdálenosti jsem si dovolila dát dracény- který byly obsypaný listama od shora dolů- dvě to nedaly a listy shodily, zbylo jim jen pár listů nahoře, třetí se drží. Orchideje žijou, ale stagnujou. S představou míry světla v hlubokým lese jsem koupila kapradí, tomu se moc ve dvou metrech od okna nedaří. Vánoční kaktus strádá, zelenec vypadá, že bude správná volba. Tak uvidíme, přichází světlejší období roku, tak snad nebudou další ztráty.. mrzí mě, že nemůžu mít kytky nějak rozumně rozmístěný po pokoji, tak pořád hledám nějakou do tmy 😉..

    1. Dobrý den, rostliny se vždy přizpůsobují světelným podmínkám ve kterých rostou. Představte si to takhle: když se budete stěhovat na Aljašku musíte si koupit pořádnou bundu, když do Brazílie, tak potřebujete investovat do opalovacího krému. Rostliny ve stínu vytváří si listy, které obsahují více chlorofylu, aby byly schopné „zachytit“ více světla. Rostliny na slunci ho tolik nepotřebují. Když rostlinu ze světla přesunete náhle do stínu, může shodit listy, protože jsou jí na nic. Místo nich si časem vytvoří ty správné listy. Takže rostliny bez listů nevyhazovat, dokud nejsou evidentně uvnitř suché, tj. rovnou se lámou, neohýbají se. Samozřejmě různé druhy rostlin mají různé limity, co ještě zvládnou a co už ne. Některé rostliny jako orchideje listy normálně neshazují a postupně si přizpůsobí ty, co už mají. Během léta byste se měla dozvědět, jak na tom Vaše kytky jsou. Pokud na parapetu poroste jak blázen, můžete ji přesunout dále od okna. Každopádně čím méně světla, tím méně rostliny porostou – i ty stínomilné. Takže prostě budou vypadat pořád stejně. A člověka obvykle více potěší, když rostliny viditelně rostou. S kapradinami nemám osobní zkušenost. Nikdy jsem se neodvážila. Jsou náročné na vlhkost a rosení to nespraví. Taky jsou spíš chladnomilné. Ideální do koupelny s oknem.